Něco o Yokohamě

3. 1. 2015

Minato Mirai neboli Přístav Budoucnosti - nejznámnější panorama Yokohamy

Žijeme tu už půl roku, ale ještě jsem Yokohamě nevěnovala na svém blogu tolik prostoru, kolik by si zasloužila. A je to škoda. Yokohama je skutečně krásné město a hned ze začátku musím říct, ž jsem ráda, že jsme jí dali přednost před Tokiem, když jsme se rozhodovali o místě našeho pobytu v Japonsku. Zřejmě díky tomu, že je to přístav, je tu taková dovolenková atmosféra.

Svou rozlohou je  Yokohama jen o něco menší než Praha, ale žije tu přes 3 a půl miliónu obyvatel a to z ní dělá druhé největší japonské město, hned po Tokiu, od kterého je vzdálená jen něco málo přes dvacet kilometrů. Skoro celá byla zničena v roce 1923 po silném zemětřesení a následných požárech, a poté se musela ještě jednou vzpamatovávat katastorfických následků druhé světové války. Dnes je to velké přístavní město, kde se mísí místní architektura s vlivy ze Západu, ale ještě více z Číny. Tento mix kultur dělá Yokohamu velmi osobitou a turisticky přitažlivou. A protože je tak blízko hlavního města, bývá častým cílem jednodenních nebo i jen půldenních výletů obyvatel Tokia. 

Všechny atrakce jak na dlani

Dnes byla obloha jak vymalovaná, takže nebylo možné zůstat s foťákem doma. Díky tomu taky vznikla dnešní fotografie, zachycující turisticky nejatraktivnější cíp města - Minato Mirai.

Ta nejvyšší budova je Landmark Tower. Měří 296 metrů a od svého dokončení v roce 1993 až do roku 2012, kdy postavili v Tokiu věž Sky Tree, to byla nejvyšší budova v Japonsku. 

Vpravo od ní se vlní tři téměř identické budovy Queen's Towers, každá o kousíček menší než ta předchozí. Je to místo plné obchodů, restaurací, koncertních sálů, hotelů a galerií. 

Ta budova, co vypadá jako měsíček pomeranče, je Hotel Intercontinental. Ubytování tam musí být báječné, ten výhled určitě za všechny ty prachy stojí.

Nízké červené budovy v popředí jsou dva staré přístavní sklady. Jmenují se Akarenga Soko neboli Red Brick Warehouse a dá se tu, jak jinak, nakupovat. Mezi oběma budouvami je velký prázdný prostor, který je ale téměř neustále zaplněn různými akcemi. Momentálně je tu umělé kluziště s vánočními trhy.

A uprostřed, za dne špatně pozorovatelné takhle z dálky, ale v noci hrající všemi barvami, je Cosmo Clock. Velké ruské kolo, na kterém jsou digitální hodiny, a odkud je také parádní výhled na město, a ani si nemusíte platit noc v Intercontinentalu.

Je to jen střípek z toho, co se dá v Yokohamě vidět. Nejraději bych sem všechny pozvala, aby to viděli na vlastní oči a zažili na vlastní kůži. Hlásím se jako průvodce.

"Pojď se se mnou vyfotit."   "Neeeee, mami, prosím tě."