Boj s horkem po japonsku

Letní nezbytnosti

 

Před nedávnem jsem četla na novinky.cz šest rad, jak se lépe vyspat za teplých nocí. Aniž bych chtěla jakkoliv kritizovat erudici tohoto českého periodika, musím upřímně prohlásit, že žádná z nich nefungovala. Vysvětluji si to tím, že asi není horko jako horko a že se při boji s tím japonským musím prostě obrátit na rady místních odborníků. A nejlepší návody na přežití se získávají přímo na ulici.

 

Všimla jsem si, že Japonky jsou stále krásné, voňavé a suché!!!, i když slunce pálí a padají teplotní rekordy. Není možné, aby neměly nějakou fintu, jak tohoto dosáhnout, říkám si. Je pravda, že kamarádka Ola, co tu už nějakou dobu žije, říkala, že nemá cenu se snažit být v létě za dámu, že to nám cizinkám jednoduše není dáno. Ale nedá mi to, abych se o tu "dámu" alespoň nepokusila. Takže pokaždé nasazuji ostříží oko, když vycházím z domu, a pozoruji, co dělají ony jinak než já. A z mého pozorování a následného uvedení do praxe vyplynulo mých šest rad, jak bojovat s rozmary japonského letního počasí:

 

1) Nevycházej bez příručního ručníčku

U nás známe buď látkové nebo papírové kapesníky a pak ručníky. Tohle je něco mezi tím a mají to tu úplně všichni. Je to froté ručníček většinou o velikosti látkového kapesníku a dá se využít na mnoho způsobů. Můžete si tím nejen utírat pot anebo ruce po použití veřejného WC, ale také si jej můžete navlhčit a přikládat k obličeji a na krk, a tak se krásně ochlazovat. Navíc se ručníčky prodávají v mnoha různých desénech, takže může sloužit i jako módní doplněk.

 

2) Pořiď si klobouk

Neříkám, že úplně všechny, ale velmi mnoho Japonek má za slunečného počasí na hlavě klobouk. Já jsem se tomu bránila, protože mi jednak moc klobouky nesluší a jednak jsem se bála, že mi bude s něčím na hlavě ještě víc horko. Nicméně poté, co mi na tvářích vyskákaly první pigmentové skvrny (asi je tady to slunko vážně nějaké agresivnější), neváhala jsem ani minutu a jeden slamáček jsem si pořídila. Doporučuji ho všem, kdo často nosí něco v rukou a nechce se jim tahat další skvělý vynález a tím je:

 

3) Parasol neboli slunečník

Po něm jsem naopak toužila. Některé Japonky mají nádherné slunečníky, jak vystřižené z černobílých filmů. Moc se mi líbí, když jdou po městě a skrz krajkový okraj jim sluneční paprsky vytváří stínové ornamenty na těle.  Klukům to sice přišlo velmi divné, proč ty paní nosí deštník, když neprší, ale vysvětlila jsem jim, že to nemají jako ochranu proti vodě, ale proti slunci. A je to pravda, slunečník ochrání nejen obličej, ale i ramena. Já jsem dostala svůj parasol předevčírem od paní Suzuki. Ani nevěděla, jakou radost mi tím udělala, je to starý slunečník po její tetě, s velmi pevnou kovovou konstrukcí a pro mě i s příběhem. Jak může být takový deštník starý, když paní Suzuki je 78?

 

4) Oblečení navrstvi

I když by se chtělo člověku vyjít ven nejlépe jen v lehkém prostěradle ledabyle přehozeném přes jedno rameno, tak to není ta správná volba. Je potřeba mít na sobě nejméně dvě vrstvy a v ruce ještě svetřík. Spodní tílko zachytí pot, takže vrchní vrstva oděvu je suchá a svetřík si na sebe dáte, když vejdete z horka do klimatizovaných místnosti, které mívají i o 20°C méně než venku. 

 

5) Do ruky vem vějíř

Vějíř je tak jednoduchá pomůcka, která člověku uleví od horka, že do teď nechápu, proč se v našich končinách tato proprieta téměř nenosí. Doma máme několik papírovo-plastových vějířů, které jsme různě po městě dostali do ruky jako reklamní předměty. Já ale nejraději používám modrý dřevěný skládací vějíř, který jsem dostala před svým odjezdem od kamarádky Petry. Dovezla si ho ze Španělska a teď svou pouť pokračuje tady v Japonsku. A dobře mi ladí s mašlí na mém slamáku.

 

6) Nalož se do horké lázně

Ať se vám bude zdát tato rada postavená na hlavu, věřte mi, je odzkoušená a opravdu funguje. Předtím, než člověk vyjde do rozžhavených ulic, měl by strávit alespoň deset minut ve vaně s vodou o čtyřiceti stupních. Tělo se tak zahřeje, že okolních pětatřicet působí jako osvěžení. Samozřejmě, studená sprcha má také své kouzlo, ale doporučuji ji až poté, co se celí splavení dobelháte zpět domů.

 

Krása, cítím, že se tu  ze mě stává odborník na vedro. Asi napíšu do novinek.cz, že by si měli zajet pro inspiraci do Japonska.